Včelařův zájezd

Zář 15th, 2021 | Posted by

Včelařův zájezd

Je sobotní ráno 7. srpna 2021 a na parkovišti u Billy je vidět postávající hlouček včelařů – výletníků. Někteří mají žlutá trička, která jsou symbolická pro včelaře z Novoměstska. Úsměvy a potřásání pravicí značí dobrou náladu všech účastníků zájezdu. Přijíždí autobus a za chvíli odjíždíme směr „NASA“, jak mezi sebou včelaři nazývají školu v Nasavrkách. Průvodcem zájezdu je tradičně Míra R., který usedá k řidiči za mikrofon, aby seznámil výletníky s programem dne. Všichni se už těší a jsou zvědaví, jaký kvíz a zapeklité hádanky si Míra zase připravil. Míra ujišťuje, že hádanky budou při zpáteční cestě.

Do Nasavrk přijíždíme o něco dříve, ale po malé chvilce čekání již procházíme vstupní branou s panem ředitelem Lojdou. Po pravé straně jsou umístěny krásně malované, historické úly. Mnozí z nás tu jsou poprvé. Prošli jsme celou budovou učiliště a propojovací chodbou jsme se dostali do nejmodernější učebny, kde usedáme v zasedací místnosti a se zájmem posloucháme vyprávění o historii učiliště, které letos slaví 70. výročí. v posledních letech to tady, ale neměli vůbec lehké. Kvůli nedostatku studentů mělo být učiliště zrušeno. Pro záchranu byla zvolena cesta soukromého podnikání a dnes se učiliště může pochlubit stoupajícím počtem studujících a moderně zařízenými učebnami, laboratoří, dílnami a výstavní provozovnou za 18 milionů.

Následuje návštěva včelnice v Libáni. Chvíli čekáme na řidiče autobusu, který si vyjel na kole do Keltského opida v domnění, že budeme celé dopoledne trávit v učilišti. Naštěstí to měl k autobusu pořád z kopce a tak přijel rychle zpátky.

Na včelnici v Libáni vstupujeme do areálu v doprovodu pana ředitele Lojdy. Přítomen je i včelmistr, který nám ukázal chov matek. Takový „rychlokurz“. Při praktické ukázce, kde všichni s obdivem sledovali rychlost a šikovnost včelmistra. Všem včelařům takříkajíc „padala brada“. Mnozí máme k chovatelům matek respekt a pro některé je to inspirace, jak začít s chovem a vyvarovat se problémům. Poučné byli také praktické nápady a vychytávky. Včelín je velice prostorný, vybavený dvěma druhy zvedáků nástavků a zařízením pro inseminaci matek, kterou zatím nedělají komerčně, ale pro učební praxi. Také Miloš S. si koupil matku a málem nestihl autobus, ale ukázal nám, že běhat umí.

Po praktické ukázce ještě procházíme nejnovější budovou, kde v 1. patře mají několik desítek druhů rámkových mír a úlů z různých materiálů používaných v této moderní době. Výběr je opravdu pestrý. Pro začínající včelaře a včelařky je to oříšek… každý se musí rozhodnout sám jaké možnosti a kombinace rámkových měr a úlů zvolí.

Další část prohlídky je v přízemí, kde je místnost na tavení souší na vosk, desinfekce vosku, výroba mezistěn. To vše oplývá dostatkem prostoru a snadným přístupem k jednotlivým úkonům. Místnosti na zpracování medu jsou zaplněny automatickou odvíčkovací linkou s medometem, termoboxem, sudy a plničkou sklenic. Druhá polovina přízemí byla zaplněna různými typy medometů a voněla tam historie ve formě košnic, starých úlů a pomůcek spojených se včelařinou.

Příjemná je i procházka po včelím arboretu, plného hmyzosnubných keřů a rostlin, návodů jak si udělat zahradu, nebo se zbavit hlučných sousedů J. Odpočinkový koutek v areálu navštívíme někdy příště, protože už byl čas oběda, ale prodejnu máme k dispozici a tak se nakupují různé dárky, literatura či slaměné klobouky se síťkou.

S úsměvy ve tvářích odjíždíme z učiliště do Restaurace pod Lipou, kde je spousta turistů a cyklistů z Keltského údolí. Naštěstí máme rezervaci. Jídlo objednané dopředu, některým musím připomenout, co si vlastně objednali. Personál restaurace se umí otáčet a jídlo je také dobré. S plnými bříšky nasedáme do autobusu a dle programu vyrážíme směr Žleby. Ani objížďka nám nezabránila v plynulosti našeho výletu. Ještě že mám mobil s aplikací mapy.cz a mohu řidiči poradit. Na oplátku mi půjčil powerbanku na dobití mobilu. Vše se dá vyřešit.

Zámek Žleby je krásný a plný historických sbírek. K dispozici jsou dva okruhy a každý si může vybrat. Velmi poutavá je starodávná kuchyně, která je funkční a dokonce tam při akcích pečou koláče. Na tomto zámku se také točilo hodně pohádek a filmů. V poslední části výletu si každý mohl vybrat, jak stráví volný čas. Někdo zvolil další prohlídkový okruh, posezení ve stínu s kávičkou, pivečkem či zmrzkou nebo prohlídkou místní zoo, kde probíhalo krmení bílých jelenů a ukázka proletu dravců. Čas je neúprosný a plni dojmů se všichni vracíme do autobusu. Nakonec dojde i na hádanku. Co znamená, když se říká: „Jsem z toho jelen?“ A Mírovi v této chvíli přestává jít mikrofon a tak zahlásí „To jsem z toho JELEN.“ Sranda musí být. Do města přijíždíme ve zdraví a v dobré náladě. Velké poděkování panu řidiči a zase někdy „Na shledanou na příštím včelařském výletě.“

Chci vidět více fotek, tak kliknu ZDE

Míra G.  

Tags:
Bez komentářů.