Postřehy přítele Vaška Šustra:
V sobotu 1. srpna 2015 se plně obsazený autobus včelařů ze ZO Nové Město a dalších přátel vydal na tradiční včelařský zájezd. Letos jsme navštívili přítele Ladislava Nerada z Bálkovy Lhoty u Tábora.
Pan Nerad je učitel včelařství a truhlář, což znamená, že jeho živnost se skládá z chovu včel a truhlářské výroby. První zastávka byla právě v truhlářské dílně, kde jsme si mohly prohlédnout všechny kroky výroby úlů typu Langstroth. Včely chová v tomto typu úlu, proto se zabývá pouze výrobou tohoto typu a dle jeho slov je o úly Langstroth tak velký zájem, že nestíhají pokrývat veškeré požadavky zákazníků.
Z truhlárny jsme se přemístili do prostor, které jsou včelařům známější, a ve kterých se těží to nejdůležitější – do prostoru stáčírny medu. Zde jsme mohli na vlastní oči vidět, jaký je to rozdíl mezi drobným včelařem a velkovčelařem. Obrovské nerezové nádoby na stáčení medu oproti malým plastovým sudům nebo obrovská várnice na medovinu, automatická pastovací linka – uvědomili jsme si, že do včelařství jsou nutné velké investice, které se vrátí pouze ve vyšší ceně medu.
Po prohlídce těchto prostor jsme nasedli do autobusu a odjeli do blízkého lesa na prohlídku jednoho z mnoha stanovišť. Krásné místečko na kraji vojenského prostoru dává včelám dostatek klidu a prostoru pro velký medný přínos. Touto zastávkou jsme ukončili dopolední program a vyrazili na oběd do historického města Tábor. Po obědě následovalo osobní volno, které každý využil dle vlastního uvážení – prohlídka města z kostelní věže, prohlídka táborského podzemí, návštěva výstavy o husitství a Janu Husovi – to byla jen část z nabídky volnočasových aktivit.
Po 15 hodině jsme se přesunuli do vesničky Chotoviny, kde jsme měli domluvenou prohlídku muzea veteránů, historické zemědělské technicky a ostatních starožitností. Zde jsme se mohli vrátit do dob svého dětství a zvláště ti starší mohli zavzpomínat na doby, kdy vystavené exponáty ještě fungovaly. Shodou okolností se tuto sobotu v Chotovinách konal sraz veteránů, takže kromě vystavených modelů, jsme mohli obdivovat i spoustu dalších pojízdných vozidel a jejich řidiče v dobových kostýmech.
Cesta zpět utekla rychle a snad všichni byli spokojeni a naplněni novými zážitky a dojmy. Však se celou zpáteční cestu v autobuse nemluvilo o ničem jiném než o včelařovi panu Neradovi a jeho včelařské farmě, o historických vozidlech a o městu Tábor. Nezbývá než vše vstřebat a položit si otázku – kam za rok?
https://youtu.be/2QIJgzLtZ-w