Historie včelaření – 2. pol 19. století

Update: 5. Led, 2008

**
Z historie včelařství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku**

*Zdroj: Památník včelařů československých, vydaný roku 1896.*

Na Moravě a ve Slezsku včelařství chránila a podporovala „Moravsko – slezská vlastenecká hospodářská společnost“. Při této společnosti se v roku 1854 utvořil péčí P. Cyrila Nappa zvláštní odbor včelařský, který velmi zdárně působil. První jeho předsedou byl školní rada Hansmann, po něm ředitel škol Pátek, dále kanovník Karel Nöttig, od roku 1861 opat rajhradský Vintíř Kalivoda. Byli to ponejvíce kněží a učitelé, kteří podporovali a šířili včelařství nejen slovem, ale i vlastním příkladem. Roku 1864 opat Kalivoda těžce onemocněl, vzdal se předsednictví a předsedou byl zvolen vojenský lékař na odpočinku Dr. Živanský, za jehož řízení včelařský odbor utěšeně zkvétal a počet členů – včelařů se netušenou měrou rozmnožil.

Odbor včelařský (spolek přátel včelařství) získal za řtyři roky svého trvání (tedy do roku 1858) pouze 86 členů, avšak už v roce 1859 přibylo dalších 230 činných členů a 2 čestné (Dzierzon a Őttl). V roce 1860 měl spolek už 430 členů. Dne 27. a 28.9.1861 se konala v Brně valná schůze odboru spojená s první odbornou včelařskou výstavou. Na této schůzi byl Dr. Živanský zvolen pokladníkem a tajemníkem a stal se od té doby duší veškerého včelařského dění na Moravě. V roce 1862 se konal v Květné zahradě v Kroměříži památný včelařský sjed s účastí 753 včelařů z Moravy a Slezska, z Čech, Rakouska a Uherska. Usilovná činnost Dr. Živanského se ještě vystupňovala po jeho zvolení předsedou odboru dne 23.8.1864. Aby i v mládeži probudil lásku ke včelařství, přednášel o včelství na brněnské technice a nával na jeho přednášky byl velký. Bylo u něj zapsáno 241 řádných posluchačů a 116 se jich podrobilo veřejné zkoušce. Na základě svých přednášek sestavil svou praktickou knihu. „Návod průmyslového včelařství“.

V roce 1865 se konal v Brně sjezd, který je památný tím, že na něm prakticky demonstroval Čech major šl. Hruška z Legnana v Benátsku vytáčení medu silou odstředivou. Teprve tímto vynálezem – odmeďovadlem – nabylo pohyblivé dílo svou cenu a oprávněnost a Hruška proto náleží mezi nejslavnější včelaře celého světa. Za svůj vynález obdržel na výstavě nejvyšší cenu – 6 císařských dukátů.

V roce 1867 počal Dr. Živanský vydávat oba spolkové časopisy: „Včelu brněnskou“ a německou verzi „Honigbiene von Brünn. V roce 1886 byl v Brně otevřen spolkový dům v němž se nadále pořádali schůze a výstavy, tam byla umístěna kancelář, dílna a spolkový včelín. Od doby, kdy se Dr. Živanský ujal řízení včelařského odboru, přibývalo stále více členů. Počet členů odboru v jednotlivých letech až do osamostatnění:

Tabulka č.1: Počet členů včelařského odboru v jednotlivých letech

Dle výkazu c.k. statistické komise ve Vídni byl následující počet včelstev:

Tabulka č.2: Počet včelstev v jednotlivých letech

Samostatný spolek včelařů moravských se ustavil dne 31.12.1868 na schůzi v Brně a tím se odtrhl od hospodářské společnosti moravsko – slezské. Nejednal se o nový spolek, ale jen o formální přeměnu. Předsedou byl opět zvolen Dr. Živáňský. Hrabě Vladimír Mistrovský převzal protektorát spolkový a dával spolku 50 zlatých ročně. Protektorem zůstal až do smrti. Spolek vydával svým nákladem časopisy a včelařské knihy, pořádal přednášky s výstavami, měl svou vlastní dílnu na zhotovení dobrých úlů a včelařského nářadí.

První schůze spojena se konala 25.8.1869 ve Znojmě. Tato schůze byla německá. Česká schůze se konala 1.9.1869 v Novém Městě na Moravě na Panském domě, kde se sešlo 100 včelařů z Moravy i z Čech. Zde 37 žáků hlavní školy složilo zkoušku ze včelařství. Brněnští hosté navštívili 8 místních včelařů a shledali, že práce Kondusova zde nebyly marná. Včelíny byly (mimo 2) úplně moderně zařízeny a vzorně vedeny. Na schůzi měl novoměstský učitel J Horák referát : „Na jaké výši je včelařství na Novoměstsku“. Řešila se zde otázka včelích plemen. I u nás rostla horečka cizinecká a objednávky na cizí královny se stále množily. Avšak na tomto sjezdu novoměstském bylo již značné vystřízlivění. Celá řada včelařů (i Libor Schulz a sám Dr. Živáňský) se vyslovili proti cizinkám.

V roce 1870 měl spolek 1 415 členů, v roce 1871 klesl počet členů na 1 111 (příčina: založení spolku slezského a českého a 200 členů bylo vyloučeno pro neplnění povinností). V roce 1872 se konala první valná samostatného spolku v Brně a poslední ze života Dr. Živáňského. Zúčastnilo se jí 578 včelařů. Byl to největší sjezd za doby trvání samostatného spolku až do jeho přeměny ve spolek ústřední.

Dne 21. října 1873 dokonal svůj šlechetný život Dr. Živáňský. Celý včelařský svět truchlil nad úmrtím muže, který nabyl vážnosti evropské a svému spolku svou usilovnou prací získal jméno prvního a nejčitelnějšího včelařského spolku v celé Evropě. V závěti odkázal spolku svůj pěkný včelín, avšak správa spolku jej neměla kam umístit, tak jej prodala za 148 zlatých a to se stalo základem nadace Živáňského na povznesení včelařství na Moravě.

Po smrti Dr. Živáňského byl 27.8.1874 zvolen do čela spolku i za své nepřítomnosti opat Mendl, ten však volbu nepřijal a tak byl zvolen za starostu Bedřich Hybernech. Po jeho onemocnění v roce 1877 byl zvolen předsedou farář Kmenta toho v roce 1880 vystřídal Jan Bachmann.

Po Bachmannovi byl 26.12.1883 zvolen novým předsedou opat z Rajhradu Benedikt Korčian, který se ujal řízení spolku s mladistvím elánem. Vyvstala také myšlenka zřízení spolkového domu, v němž by byla i stolárna, přednášková místnost a spolkové muzeum. Upisovali se 5 zlatkové nezúročitelné podíly na spolkový dům. Již 11.3.1885 byla schválena koupě parcely i s domkem na Vídenče č. 121 za 7.000 zalatých a v roce 1886 se stavba uskutečňovala. Ku stávajícímu domku se provedla přístavba za 3.600 zaltých, která měla sloužit pro spolkové schůze a kurzy. Dne 12.4.1887 se v novém domě konala poprve valná hromada spolku, na níž byl opat Korčian opět zvolen předsedou. Spolková činnost se velmi oživila, zvláště v pořádání kočovných přednášek a kurzů. Také spolkový časopis „Včela brněnská“ se zvelebila a postupně začala vycházet pravidelně.

Přistoupilo se k zakládání krajinských a okresních spolků včelařských vedle spolku zemského. Mimo starobylý spolek lipnický a z roku 1893 novější spolek „Pohořan“ v Třebíči pro západní Moravu a spolek náměšťský. V roce 1897 vznikl spolek výškovský a velkobítešský, roku 1898 spolek hronovský pro Krumlovsko a Hrotovicko a spolek bučovický.

Na valné schůzi 12.4.1898 byla odhlasována žádaná změna, aby dosavadní zemský spolek se přejmenoval na spolek ústřední. Jeho nové stanovy byly přijaty a dne 25.9.1898 místodržitelstvím schváleny. Dne 19.11.1898 na valné schůzi se ustanovil spolek Jako:“Zemský ústřední spolek včelařský pro markrabství moravské“. Starostou byl zvolen opět opat Benedikt Korčian. Protektorem spolku zůstal hrabě Vladimír Mistrovský.

Spolkový časopis „Včela brněnská“ byl přejmenován na „Včelu moravskou“ a od roku 1899 byl vydáván již pravidelně 10. každého měsíce. K rozvoji spolku přispěly pozorovací a zkušební stanice a stanice plemenné a oplozovací.

Změna spolku byla korunována velkolepým sjezdem včelařů československých v Třebíči ve dnech 19. – 24. srpna1901. V neobyčejně krátké době vzrostl počet pobočných a krajinských spolků, kterých v roce 1901 bylo již 38 a mezi nimi i spolek „Živáňský“ v Novém Městě na Moravě.

Vzhledem k tomu, že většina včelařů německých odpadla nebo byla odlákána ke spolku vídeňskému, časopis „Včela moravská“ vycházela od roku 1902 už jen v českém jazyce.

Po smrti hraběte Mitrovského byl zvolen za protektora spolku jeho předseda opat Benedikt Korčian. Na předsednickém místě vystřídal Korčiana Hugo Konšel a po něm Josef Janoušek. Zemským včelmistrem byl Ludvík Doležal, nadučitel v Čáslavicích, předseda spolku „Pohořan“ v třebíči.

Bez komentářů.